Klasicistní broumovský statek jsme s manželem koupili v červenci 1997 krátce po velkém požáru v květnu, který dovršil celkovou devastaci již tak zchátralého objektu. Nevím, jestli jsme v té době byli zhypnotizovaní, ale určitě jsme nemohli být při smyslech :o) Pomalu ale jistě jsme se pustili vlastními silami do rekonstrukce s jasnou představou: zachovat co možná nejvíce v původním stavu a chybějící prvky doplnit dle historických záznamů. Bohužel jsme jako soukromé osoby, nepodnikající v zemědělství, nedosáhli na žádnou z dotací z EU a tak se celá oprava táhla dlouhých 16 let až do kolaudace v březnu 2013. Sice nás ještě čeká rekonstrukce stodoly, ale už jsme se mohli konečně po letech nadechnout a narovnat.

Klidný rodinný penzion

Ze statku se nám, doufám, podařil vybudovat pěkný a klidný rodinný penzion. Chtěli bychom hostům poskytnout zázemí domácí pohody u krbu. Nehrajeme si na grand hotel, ale čistota, pořádek a spokojenost hostů je pro nás rozhodující.

Na statku bývala funkční pec na chleba, bohužel byla zničena při požáru. Protože jsem ale chtěla oživit tradiční českou kuchyni, postavil mi manžel v kuchyni pec novou. Tu jsme šetrně zakomponovali do moderní otevřené kuchyně a host má možnost sledovat, jak se připravuje právě jeho porce v peci, do křupava :o) Manžel je stavař, já ekonom a společně s oběma syny máme v Praze krbařskou firmu (www.laubekrby.cz)  Vaření mě ale baví, vařím s láskou, bonusem a hnacím motorem je pak pro mě pochvala hostů, která se nikdy neomrzí. Kuchařské základy mám od mamky, ta od mojí babičky Marušky. Tyto základy jsem pozvedla na vyšší úroveň právě přípravou jídla v peci technikou pomalého vaření (pečení), tzv. tažení.  V peci tak vzniká např. přes noc tažený poctivý hovězí vývar s domácími nudličkami, šťavnatá krkovička, která se rozpadá jako dortíček, dušené hovězí, co se rozplývá na jazyku, žádné suché dříví, křupavé nadívané kuřátko, zlatavá kachnička nebo i české buchty s mákem a tvarohem, vánočka s mandlemi, dukátové buchtičky s krémem. Ale i „obyčejné“ všední francouzské brambory nebo šunkofleky se změní v peci na neobyčejná slavnostní jídla. Vzorem pro mé kuchařské začátky je Pan Kuchař Václav Frič z Čakoviček (www.napekarne.com). Stejně jako on se snažíme používat jen čerstvé suroviny od převážně místních dodavatelů a vařit česká jídla poctivě a chutně tak, aby se k nám hosté rádi vraceli.

Prozatím vaříme pouze pro ubytované hosty a na předem objednané akce (svatby, oslavy, srazy…)